POLÁŠEK M. & M. - poštovní holubi

Cirkoviróza

Je relativně nové onemocnění, které se poprvé u holubů objevilo v roce 1993 v Kalifornii,  ve střední Evropě bylo poprvé prokázáno v Německu v roce 1997. V současné době je v ČR jednou z nejčastějších příčin onemocnění a úhynu holoubat.

Infekci holubů způsobuje  holubí cirkovirus (CoCV – columbid cirkovirus) s afinitou k lymfoidní tkáni, který vyvolává imunosupresi (snížení přirozené obrany organismu) především u mladých holubů do jednoho roku věku. Nejčastěji onemocní mladí holubi ve věku od 6 do 8 týdnů, tedy v době po odstavu. V tomto období je plně vyvinuta Fabriciova burza, která představuje vhodný cíl pro invazi viru a jeho následné množení.

Zdrojem viru jsou infikovaní jedinci a onemocnění se šíří přímým kontaktem ze zvířete na zvíře zejména během přepravy na závody.

Příznaky: Cirkovirus napadá imunitní systém jedince, čímž způsobuje oslabení organismu a klinické projevy tak závisí na sekundárních onemocněních a zoohygieně chovu. Proto jsou velmi různorodé. Nejčastěji se projevují ospalostí, ztrátou chuti do létání, ztrátou hmotnosti, zakrslostí, dýchacími obtížemi a průjmem.

Jak jsem již uvedl, hlavním důvodem těchto příznaků jsou sekundární onemocnění, pro které holubí cirkovirus v důsledku oslabení imunitního systému připraví vhodné podmínky. Mezi nejčastější sekundární onemocnění patří: z virových- herpesviróza, adenoviróza, paramyxoviróza, z bakteriálních- E.coli, Salmonella, Mycoplasma, Pseudomonas, Chlamydophilla a z parazitárních- Trichomonas a Eimeria. Úmrtnost se v zasaženém chovu pohybuje od 0 do 100% a je ovlivněna mnoha faktory (věk holuba, virulence viru, špatné zoohygienické podmínky a zejména sekundární infekce).  Na možnou infekci holubím cirkovirem nás může upozornit také případné selhání vakcinace, a to hlavně u vakcín proti Paramyxo a Salmonelóze.

Diagnostika: Na onemocnění cirkovirózou nás mohou navést výše popsané klinické příznaky u mladých holubů. Při pitvě uhynulých kusů zjišťujeme atrofii Fabriciovy burzy a brzlíku. Dále bývá časté postižení dýchacích cest, vzdušných vaků, jater a sleziny.

Pro konečné stanovení diagnózy je důležité histopatologické vyšetření. V pozitivním případě obsahuje Fabriciova burza folikulární buňky s inkluzními tělísky v jejich cytoplazmě. Z modernějších metod je možné provést elektronmikroskopické vyšetření, nebo použít některou z molekulárně biologických metod (nested PCR).

Prevence a léčba: Příčinná léčba není známa. Proto se zaměříme na podpůrnou léčbu a kontrolu sekundárních onemocnění. Zejména dbáme na vysokou úroveň hygieny chovu, pravidelné tlumení trichomonád, pravidelné odčervování a důsledné dodržování vakcinace proti paramyxoviróze, rotaviru a salmonelóze, a to inaktivovanými vakcínami. Tyto vakcíny navozují tvorbu specifických protilátek a zvyšují tak obranyschopnost organismu.

Vhodné je preventivně podávát holoubatům přírodní preparáty, podporující přirozenou obranyschopnost organismu. V našem chovu se nám velmi osvědčily preparáty s obsahem oregana a zejména podávání kravského mleziva. Mlezivo (kolostrum) je sekret savců, tvořící se v mléčné žláze v prvních dnech po porodu, které se vyznačuje vysokým obsahem protilátek.

Léčba sekundárních infekcí je založena na jejich průkazu a vhodně zvolené antibiotické terapii. Jako účinné preparáty se v mnoha případech ukázaly přípravky složené z několika různých antibiotik.

Nám osobně se při léčbě tohoto onemocnění u několika chovatelů osvědčila taktéž vlastní kombinace antibiotik, sulfonamidů a přípravků proti trichomoniáze (náš mix).

Šíření infekce se dále bráníme minimalizací kontaktu s jinými, zejména volně žijícími holuby a dodržováním karantény nově dokoupených jedinců. Velmi vhodné je provádění průběžné desinfekce prostředky účinnými proti cirkoviru. Nejvhodnější jsou oxidační desinfekční prostředky, naopak nevhodné a neúčinné jsou hydroxid sodný a chlorhexidin.

MVDr.Martin Polášek ©

zpět na veterinární okénko